Pachatele vyrušil pesVe Václavově u Bruntálu v průběhu středy 28.4.2010 dosud neznámý pachatel využil nepřítomnosti majitelů rodinného domu a přešel přes dřevěnou lávku ke štítu domu. Dostal se na půdu, kde vykopl spodní část dveří a vnikl do chodby rodinného domu. Zde poškodil další dveře, přes které prošel do obytné části domu. Dále se již nedostal, protože byl pravděpodobně vyrušen psem, kterého měli majitelé v domě. Nic neodcizil, ale poškozením způsobil škodu ve výši 800 Kč.
|
POLICIE v akciMáte-li zájem, shlednout prezentaci a obrazovou ukázku policejních psů a ti z vás které zajímají koně, můžete se podívat na prezntační klip Policie ČR, který naleznete na této adrese www.policie.cz/video/policejni-kone-a-psi.aspx. Zlikvidovat v souladu s předpisyCo si zaslouží „zahodit“ tj. zlikvidovat či neškodně odstranit, tak to se v ČR činí předepsaným způsobem. To je stručný výsledek mise z FVO (Potravinového a veterinárního úřadu) DG SANCO, která u nás proběhla v termínu od 2. do 10. března. Při zmíněné kontrolní misi orgánů EU šlo o to prověřit, jak se u nás likvidují, tzv. vedlejší živočišné produkty, neboli VŽP. Laik si možná představí, že VŽP se rozumí především výkaly, moč, ale třeba i odpad z jatek. Ani by se moc nemýlil, nicméně je dobré dodat, že hlavními VŽP – vedlejšími živočišnými produkty - rozumíme především odpady z jatek, kosti, krev, odřezky kůží, odpad z mlékáren a všech potravinářských provozů, kadávery zvířat nebo prošlé potraviny. Veškerý tento odpad může být potenciálně nebezpečný, protože může být živnou půdou pro řadu i nebezpečných mikroorganismů. Proto se kontrolám likvidace tohoto odpadu věnují i orgány státního veterinárního dozoru. Veškerý odpad je rozdělován do kategorií nebezpečnosti a podle toho je tzv. neškodně odstraňován. Například v asanačních podnicích, popřípadě některý může být využit v kompostárnách.
|
Ptačí chřipka, stále živé témaPřestože v naší republice je již delší dobu klid, je dobré s rizikem zavlečení ptačí chřipky počítat. Zejména v jarním období. Naši chovatelé dodržují zásady biologické bezpečnosti, a to je dobře. Ostatně stále platí mimořádná veterinární opatření, na jejichž základě je nutné hlásit všechny podezřelé změny v chovech drůbeže veterinární správě. A to jak úhyny, snížení užitkovosti i spotřeby krmiva. O tom, že aviární influenza, ptačí chřipka, stále v životním prostředí existuje, svědčí informace z Dánska, Bulharska či Rumunska. V Dánsku byl na konci března zaznamenán výskyt nízce patogenního typu aviární influenzy H7 u 3 700 kusů drůbeže, v Rumunsku vysoce patogenní H5N1 u 699 kusů chované drůbeže (slepice, kachny, husy, krůty), a v Bulharsku bylo nalezeno na břehu Černého moře káně uhynulé na vysoce patogenní H5N1.
Kdo se již probudilSpíš by byla na místě otázka, kdo že to ještě spí? Tak v polovině měsíce dubna možná ještě hadi a štíři, ti ale mají čas ještě do příštího týdne… na svatého Jiří. Takže doopravdy – probouzí se pomalu ale jistě hmyz a je tedy již jistě čas pomýšlet na dezinsekci. Výhodné je ošetřit prostory, kde se chovají zvířata, včas. Jednak se stihne doba, než se probudivší jedinci stačí „rozkoukat“, vzpamatovat se a „počít“ další generace, jednak to jistě přijde o něco levněji. To se ostatně týká také deratizace. Synantropní hlodavci sice toho přes zimu moc nenaspí, ale než se ještě dosud možná prokřehlí rozhlédnou po druhém pohlaví, je dobré jim to rozhlížení ukrátit.
|