Šelmy

Mláďata šelem

Šelmy rodí mláďata v doupatech (norách, dutinách apod.). Při kácení stromů, stavebních úpravách či terénních pracích je někdy doupě zničeno. Taková mláďata je třeba vzít a odevzdat v nejbližší SHŽ.

To se týká zejména

- kuny skalní (půdy, kůlny, garáže, dílny, zídky aj.),

- tchoře tmavého (zídky, sklípky apod.),

- lišky obecné (meliorační roury, nory v zemi).

Kdy ještě pomoci?

- osiřelým mláďatům, která pobíhají i ve dne venku a nechají se chytit,

- mláďatům zraněným,

- mláďatům, která uštve pes,

- mláďatům prochladlým, která jen leží na zemi a nereagují či reagují slabě.

Pomoc doma

- mládě zahřejeme a napojíme směsí kondenzovaného neslazeného mléka a slabého čaje 1 : 2,

- co nejdříve předáme do stanice pro handicapované živočichy (SHŽ).

 

Pozor! Ochočené šelmy nelze chovat doma bez povolení veterinární správy. Většina divokých šelem v dospělosti páchne a ničí zařízení bytu!

 

Ochočené šelmy nelze vypustit do přírody, protože jako podezřelé ze vztekliny jsou velmi rychle zabity!

 

veverčata

Veverka rodí mláďata v hnízdě či dutině. Často je přenáší do jiného pelechu, přičemž může mládě upustit. Mladé veverky také bývají sráženy ze stromů útočícími strakami nebo silným větrem.

Kdy pomoci?

- při nálezu velmi malých mláďat na zemi (neosrstěná, slepá),

- je-li mládě poraněné,

- je-li již vzrostlé mládě prochladlé a promoklé,

- při nálezu hnízda s mláďaty u padlého stromu.

Pomoc doma

- mládě zahřejeme a napojíme polotučným mlékem slabě oslazeným medem - použijeme injekční stříkačku (bez jehly!),

- co nejdříve předáme SHŽ.

 

Pozor! Veverka je chráněna zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. K jejímu chovu je nutné povolení Krajského úřadu (v Praze Magistrátu hl. m. Prahy). Jinak hrozí pokuta!

 

Ochočenou veverku je možné vypustit do přírody pouze v městském parku, kde jsou i jiné krotké veverky (v Praze např. Stromovka, hřbitovy).

 

ježčata

Samice ježka rodí mláďata v hnízdě z kupy staré trávy v křoví či hromadě dřeva. Někdy rodí na podzim a tato mláďata, pokud nedosáhnou hmotnosti alespoň 650 g, mají malou naději přezimovat.

Kdy pomoci?

- dojde-li ke zničení hnízda při stavbě či likvidaci křovin a slepá mláďata se povalují venku,

- najdeme-li od poloviny října mladé ježky lehčí než 450 g a od poloviny listopadu lehčí než 650 g,

- je-li mládě zraněné či silně zamořené klíšťaty či vajíčky much.

Pomoc doma

- slepá mláďata ihned předáme SHŽ, jejich odchov doma není možný,

- starší ježky (od 120 g) zahřejeme, umístíme do pokojové teploty, zbavíme vnějších parazitů (blech, klíšťat apod.) a nakrmíme.

Jak odblešit?

Sprejem či zásypem pro psy a kočky (Bolfo, Diffusil V aj.) do bodlin (pozor na přípravek Front-Line, může ublížit, nelze jej používat neředěný).

Co s klíšťaty?

Často odpadnou při odblešení, zbytek vytrháme pinzetou.

Čím krmit?

Kočičí konzervy neobsahující sóju, raději pro koťata. Z domácí stravy vařené kuřecí či hovězí maso promíchané s přílohou (rýže, vločky, těstoviny), vařené vajíčko, dětské piškoty.

Nelze podávat

- mléko (působí průjmy),

- vepřové maso (působí průjmy),

- uzené, smažené a pečené potraviny,

- solené a kořeněné potraviny,

- vařené brambory (ježek je nestráví),

- mořské ryby (poškozují ledviny).

 

Ježka můžeme chovat přes zimu doma. Chov ale konzultujeme s nejbližší SHŽ nebo útulkem pro ježky ve Všeradicích, č. tel. 311684185.

 

Ježek si nesmí zvyknout na psa, protože po vypuštění do přírody může být psem napaden. Nebojí-li se ho a nebrání se, pes jej zraní či zabije!

Ježek se nesmí ochočit, protože jako podezřelý z nakažení vzteklinou by byl po vypuštění do přírody zabit.

 

Netopýři

Kdy pomáhat?

- vlétl-li netopýr v noci do bytu,

- uvízne-li netopýr v prostorách, odkud se není schopne sám dostat (např. kbelíky, vázy, atp.),

- naleznete-li netopýra na zemi nebo zavěšeného na zdi či kmenu stromu,

- naleznete-li netopýra v bytě či na chodbě,

- víte-li o úkrytu netopýrů v domě, který se má rekonstruovat,

- víte-li o úkrytu netopýrů ve stromě, který se má kácet.

Jak pomoci?

- vlétl-li netopýr do místnosti, otevřete dokořán okna, zhasněte, počkejte, až se zvíře zorientuje a samo vylétne ven. Pokud se usadí např. na záclonách a víc jak půl hodiny se nehýbe, dejte ho do papírové krabice a umístěte krabici na vyvýšené místo, odkud může netopýr odletět a kam se na něj zároveň nedostanou jiná zvířata. Do krabice dejte kus zmuchlané hrubší látky tak, aby sahala přes okraj a netopýr se po ní mohl vyšplhat a odletět,

- na netopýra sahejte přes kus hrubé látky nebo v kožené rukavici,

- pokud netopýr neodlétne nebo najdete-li netopýra ve dne, dejte ho do papírové krabice bez štěrbin, ale s drobnými dýchací otvory. Do krabice dejte: zmuchlaný kus látky a vodu v ploché misce (např. víčko od PET láhve). Co nejdříve telefonicky kontaktujte nejbližší SHŽ nebo Českou společnost pro ochranu netopýrů (ČESON, působnost po celé ČR),

- najdete-li netopýra v zimě v bytě nebo na ulici, vložte jej do krabice (viz výše) a umístěte do chladu (4-10°C) a kontaktujte SHŽ nebo ČESON,

- víte-li o úkrytech netopýrů (stromy, budovy), kterým hrozí zničení, okamžitě kontaktujte ČESON, příslušnou správu CHKO nebo AOPK.

 

Pozor! Netopýr patří do rukou odborníkům ještě v den nálezu! Protože může vzácně přenášet vzteklinu, je třeba dodržovat bezpečnostní opatření (na netopýra nesaháme holou rukou). Dojde-li k pokousání, důkladně vymyjte ránu vodou s obyčejným mýdlem a kontaktujte infekční oddělení nemocnice, kde budete vakcinováni. Pokousání oznamte příslušné organizaci, která netopýra převzala.

 

Zranění dospělí savci

 

Jak se zraní?

- jsou sraženi autem či vlakem,

- jsou postřeleni,

- jsou uštváni psem,

- chytí se do pasti (železa),

- zraní je dravec či šelma,

- zapletou se do drátěných plotů,

- zřítí se ze skály či umělé stěny (zejména při štvaní psem),

- jsou zachyceni sekačkou či kombajnem.

Co se jim může ještě stát?

- otráví se návnadami na hlodavce,

- spadnou do nádrže či jímky s vodou,

- uvíznou v místě, odkud se sami nedostanou,

- vyhladoví v dlouhé zimě,

- proboří se na ledu,

- otráví se při spásání chemicky ošetřených rostlin,

- onemocní,

- jsou napadeni parazity.

 

Pozor! Dospělí savci patří vždy do rukou odborníkům! Mohou být při manipulaci nebezpeční (koušou, kopají). Při poranění člověka hrozí riziko nákazy vzteklinou. Pomoc hledejte týž den!

 

Jaké nemoci mohou přenášet na člověka?

- vzteklinu (všichni),

- tularémii (zajíci),

- leptospirózu (všichni).

Riziko není příliš velké. Ale vždy HLASTE PŘÍPADY, KDY VÁS DIVOKÝ SAVEC KOUSL ČI POŠKRÁBAL!!! TOTÉŽ PLATÍ, ZRANIL-LI VAŠEHO PSA NEBO JINÉ ZVÍŘE (KOČKU, HOSPODÁŘSKÁ ZVÍŘATA…).

 

Jak zabráníme tomu, aby se savci zraňovali a jinak strádali?

- ohleduplnou jízdou autem, zejména v lesích a v noci,

- nebudete-li likvidovat křoviny od května do července,

- zakrytím jímek, kanálů a stok poklopy,

- vybavením bazénů bez schodů a van na dešťovou vodu prknem pro možnost výlezu,

- zviditelněním drátěných plotů (likvidace vysoké trávy a plevelů okolo pletiva), k oplocení je zakázáno používat takové materiály, které mohou zvířata poranit, zejména ostnatý drát,

- opravou děr v plotech u zarostlých pozemků a zavírání vrat,

- umístěním plašičů na zemědělské stroje při žních nebo plašení zvěře těsně před sklizní,

- likvidací nezákonných pastí typu želez,

- umísťováním návnad na trávení hlodavců na krytá místa, kam jiná zvířata nemohou,

- jste-li myslivec, pak střelbou pouze na dobře viditelnou zvěř a na rozumnou vzdálenost dle možností své zbraně a rovněž důsledným dohledáváním postřelené zvěře,

- jste-li majitel psa, pak jej nepouštějte volně v přírodě, zejména v okolí lesíků, krmelců a kdekoli v krajině v době od května do srpna a rovněž na velkých zelených plochách sídlišť jej opatřete náhubkem, aby nezraňoval mladé zajíčky a ježky.

A příště příjdou na řadu ptáci.

< Předchozí		Další >