Soudného člověka asi nenapadne sahat na mláďata ve volné přírodě, například na mladá ptáčata či zajíčky. Někdy je však těžké odolat puzení si roztomilého živočíška pohladit nebo jej „zachránit“.

Za prvé - a to především - se mohou rodiče odradit a mládě poznamenané pachem člověka opustí, za druhé je člověk může poranit a za třetí se může i vystavit riziku, zejména jde-li o roztomilá frišlata, malá divoká prasátka, že je matka, divoká svině, bude srdnatě bránit.
A to nemluvě o tom, že není vhodné sahat v přírodě ani na uhynulá zvířata a navazovat kontakt s těmi, která ztrácejí přirozenou plachost.
Pokud se někdo ve volné přírodě pohybuje především na jaře, měl by si uvědomit, že nastává období hnízdění a vyvádění mláďat, tudíž by se měl pohybovat obezřetně a po cestách, aby nerušil. Pokud se setká s něčím podezřelým, například poraněným zvířetem, podivně plachým či uhynulým, udělá dobře, když bude informovat místní myslivecké sdružení, popřípadě místně příslušnou krajskou veterinární správu.

< Předchozí		Další >